holý
[holiː]
(2. st. holejší)
přídavné jméno
1.
ničím neporostlý, lysý:
Od dětství má holou hlavu kvůli onemocnění.
Jen holá pláň zbyla na místě pokácených stromů.
Dřín kvete na holých větvích ještě před olistěním.
Mladá včela je ochlupená, ale čím je starší, tím je holejší.
Pouštní růže z rodu baobabů zakoření i na té nejholejší skále.
□ holé lebky
příslušníci hnutí skinheads, skini
2.
ničím nepokrytý, nic na sobě nemající, obnažený, odhalený:
Cyklistické kalhoty se nosí na holé tělo.
V mrazu a s holou hlavou se bořil do sněhu.
Nezapomínejte na čepice a rukavice, holá místa natírejte mastnými krémy.
Spí bez pokrývek na holé zemi.
3.
oproštěný od všeho dalšího, jsoucí sám o sobě, pouhý • nepotřebující žádné další vysvětlení, čirý, očividný, naprostý:
Bojovali s vodním živlem o holé životy.
S vypětím zajistí své rodině živobytí, často i holé přežití.
Pořídit si tygra bez předchozích zkušeností je holý nesmysl.
Neříkám to s výčitkou, ale jako holý fakt.
Dnešní doba je informacemi všeho druhu přeplněná a nutí nás zpochybňovat i tu nejholejší pravdu.
4.
jsoucí bez běžného, potřebného vybavení, nástrojů ap.:
Pokud vytahujete klíšťata holou rukou, ne pinzetou, hrozí vám infekce.
Záchranáři museli vyprošťovat zraněné a těla obětí pouze holýma rukama.
Máme holé ruce! beze zbraní
Zavedli nás do pokoje, který byl ještě menší a holejší než předchozí.
□ holá věta lingvistika
podmět a přísudek tvořící základní skladební dvojici a v tradičním pojetí i základ věty
◊ dostat na holou expresivní
dostat výprask na holý zadek
◊ dostat pětadvacet [na holou / na zadek ap.] expresivní
dostat výprask, zprav. na zadek
◊ holá existence
nejzákladnější a nejnutnější životní potřeby • udržení těchto potřeb, přežití
◊ líná huba holé neštěstí kolokviální
kdo se neumí nebo nechce o něco přihlásit, na něco se zeptat ap., škodí sám sobě
◊ mít holou prdel vulgární
◊ expresivní mít holý zadek
být chudý
→ dohola, do hola
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[holiː]
(2. st. holejší)
přídavné jméno
1.
ničím neporostlý, lysý:
Od dětství má holou hlavu kvůli onemocnění.
Jen holá pláň zbyla na místě pokácených stromů.
Dřín kvete na holých větvích ještě před olistěním.
Mladá včela je ochlupená, ale čím je starší, tím je holejší.
Pouštní růže z rodu baobabů zakoření i na té nejholejší skále.
□ holé lebky
příslušníci hnutí skinheads, skini
2.
ničím nepokrytý, nic na sobě nemající, obnažený, odhalený:
Cyklistické kalhoty se nosí na holé tělo.
V mrazu a s holou hlavou se bořil do sněhu.
Nezapomínejte na čepice a rukavice, holá místa natírejte mastnými krémy.
Spí bez pokrývek na holé zemi.
3.
oproštěný od všeho dalšího, jsoucí sám o sobě, pouhý • nepotřebující žádné další vysvětlení, čirý, očividný, naprostý:
Bojovali s vodním živlem o holé životy.
S vypětím zajistí své rodině živobytí, často i holé přežití.
Pořídit si tygra bez předchozích zkušeností je holý nesmysl.
Neříkám to s výčitkou, ale jako holý fakt.
Dnešní doba je informacemi všeho druhu přeplněná a nutí nás zpochybňovat i tu nejholejší pravdu.
4.
jsoucí bez běžného, potřebného vybavení, nástrojů ap.:
Pokud vytahujete klíšťata holou rukou, ne pinzetou, hrozí vám infekce.
Záchranáři museli vyprošťovat zraněné a těla obětí pouze holýma rukama.
Máme holé ruce! beze zbraní
Zavedli nás do pokoje, který byl ještě menší a holejší než předchozí.
□ holá věta lingvistika
podmět a přísudek tvořící základní skladební dvojici a v tradičním pojetí i základ věty
◊ dostat na holou expresivní
dostat výprask na holý zadek
◊ dostat pětadvacet [na holou / na zadek ap.] expresivní
dostat výprask, zprav. na zadek
◊ holá existence
nejzákladnější a nejnutnější životní potřeby • udržení těchto potřeb, přežití
◊ líná huba holé neštěstí kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
kdo se neumí nebo nechce o něco přihlásit, na něco se zeptat ap., škodí sám sobě
◊ mít holou prdel vulgární
◊ expresivní mít holý zadek
být chudý
→ dohola, do hola
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)